kouzelná babička

Milé děti. Protože jste byli hodní, budu vám dnes vyprávět pohádku o Crlících. Bylo nebylo jedno malé království zvané Crlíkov, které bylo tak malé, že nebylo ani na mapách, ani na systému "Gde Proboha Su" - zkráceně GPS. A až na samém okraji, kousek od hranic se zemí krále Miloslava ležela malá oblast kde zpívali ptáci, voněly kytky, létali vrtůlníci a běhaly ježibaby které se vrhaly pod kopyta rytířů jedoucích krajinou. A tam stála kouzelná chaloupka. Král této chaloupky měl dva syny. No, co vám budu povídat – jeden za dvacet a druhý za osmnáct plus dva… a to měl jeden sebou ještě následníka trůnu Patrika. Že neznali Skype, to by jim člověk odpustil, pocházeli z prostého lidu, ale že neznali ani stránku www.chcuskype.cz – no to jim nikdo nechtěl věřit. Oba měli pro strach uděláno a každý z nich měl černého oře. Ten jeden se ale rozhodl, že ho na jarmarku prodá. A tak mu koupil nové plasty, brzdy, pořád ho česal a leštil a startoval – no, to víte – kupec měl přijít v úterý. I večer u táborákového hodokvasu pořádaného na počest příjezdu vzácných hostů z dalekých Čech se od něho nevzdálil ani na chviličku – jen aby si ho ještě polaskal. Že pak ztratil klíčky, to vám ani nebudu hlásit. Ale hosté přijeli vzácní, to vám musím vyprávět. Hradní pán z BoBoLandu na svém oři s předzahrádkou s muškáty, trošku bručoun, ale jinak hodný to dědeček, Honza Wo ze Semil se svým silným ořem a otevřeným srdcem, pán a paní Vojtíškovi z nejvzálenější vísky Jablonce a Tonda se svou paní a zadohrabem až z Doudleb ! ! Z moravské šlechty přijel vzácný pán Kodi s ořem ještě zaprášeným z Marocké poušti, pak pan von Bortoli s novým ještě lesklým strojem a starými značkami – oba bohužel bez zámeckých paní a já kouzelná babička s tou mojí a mým zadohrabem… Rytíř z NomiPlastu tentokrát chyběl, hrál na flétnu na zámecké svatbě jinde. Z ještě nepasovaných moravských rytířů dorazili – kralický pán Pavel a pán Lukáš, oba ostřílení a bojemi zocelení rytíři, tišnovský RadekB s ořem na převozních číslech a konečně karvinský uhlobaron bez bagru ale s matkou svých dětí a 310kou Major Zeman… Oba synové Crlíci se snažili co mohli a tak krmě a moku bylo co hrdla ráčila. Pivo a kofola tekly proudem, maso střídalo ryby a ryby střídaly klobásky, huby se leskly, alkohol stoupal do hlavy, historky z bojů neměly konce – prostě zábava jak se na syny z Crlíkova sluší a patří. I pan Kodi si dal tři - považte, tři malá piva ! Až dlouho do noci zněly chrabré příběhy, ale pak postupně rytíři odpadávali a šli spát do svých ležení, neb je čekal náročný den plný soubojů a vyjížděk. No a protože i mě se oči klíží, dovyprávím vám to příště. Dobrou noc. Jo, a protože někteří chytali okamžiky do takových malých krabiček, tak jak je nasypou na zlatá kouzelná rajčata, dám vám link... Tak zítra...